Kamut

Pokud se podíváte na zrní Kamutu, tak nic jiného se mu nepodobá. Krásné, velké, zlaté obilky. Uvařený v celku má skvělou chuť. Ručně se hůře mele, vzhledem právě k velikosti obilek.

 

Osivo jsem získala jako celé zrní v obchodu se zdravou výživou. Země původu tuším Kanada.

 

Kamut je krásná, dlouhoosinatá, bezluchá pšenice.

 

Botanické zařazení, co jsem kde pátrala, je nejasné. Někdo jej řadí jako předchůdce současné pšenice tvrdé. Ale ono je to asi vcelku jedno.

Je pravda, že rostlina Kamutu je rostlině pšenice tvrdé velmi, velmi podobná. Kamut mi vyšel o něco vyšší, ale jinak jsou téměř k nerozeznání.

Zde porovnání zrní (tedy obilek):

A tady srovnání sklizených klasů (2016) - podobnost Kamutu a pšenice tvrdé je velká - vlevo Kamut, vpravo pšenice tvrdá:

Povšimněte si délky osin vlevo u Kamutu a vpravo u pšenice tvrdé. Klas samotný je přibližně stejně dlouhý i mohutný. Podobnost je vskutku velká. A také si všimněte zvlnění stébla pod klasem u Kamutu. Je to u něj typická (většinová) vlastnost, u pšenice tvrdé jen zřídkavý jev. Připomělo mi to zvlnění u větvených klasů pšenice naduřelé Osiris (původ Gengel).

 

Kamut je jarní pšenice, při přiměřené vláze a teplu vzchází velmi ochotně. Mírně náchylný ke rzi travní, ale nepřišlo mi, že by ho to nějak brzdilo ve vývoji. Výška 60-70 cm. Sklizeň koncem července, reps. začátkem srpna.

Je tedy bez problémů pěstovatelný i u nás.

 

Využití?

Vařený chutná opravdu skvěle.

Zkoušela jsem z něj vyrobit bulgur (viz moje poznámky u pšenice tvrdé). Jde to, ale pak jej stejně musíte chvíli vařit, dokonce o něco déle, než bulgur ze pšenice tvrdé (celozrnná verze).

Krupice na krupicovou kaši je roztomile žlutá, a kaše chutná moc dobře.

Jistě i na pečení v podobě mouky, ale já nejsem pekařský typ.