Žito (Secale)

Žito je statná obilnina, koření hluboko a dobře využívá živiny. Kromě pěstování na zrno se též využívá na sklizeň zelené hmoty na krmení a také jako zlepšující plodina (právě díky hlubokému a hojnému prokořenění půdy). Dříve se ze slámy dělaly došky na pokrývání střech (hnije pomaleji než pšeničná sláma) a také se z ní pletly ošatky (poslední část stébla - internodium - je dost dlouhá, než je první kolénko shora). Určitě jsou i další možná využití.

 

Existují jarní i ozimé formy.

Já mám zkušenosti pouze s ozimou dlouhostébelnou formou, odrůdu neznám. Osivo jsem získala z obchodu se zdravou výživou.

 

Využití obilek:

Pominu-li kukuřici a pšenici špaldu, pak z mých zkušeností je to nejvyšší obilí, jaké jsem kdy pěstovala. Výška i přes 150 cm.

Je nádherně sivozelené a listy jsou jemně chloupkaté, takové hebké, takže i na omak se dá odlišit od pšenice (např. dokud jde jen o trs a nezačalo sloupkovat). Rašící rostlinky mohou mít mírně červeno-fialový nádech. Pro mne je to spíše srdeční záležitost, zkrátka žito se mi moc líbí.

 

Obilky jsou bezpluché, také zelenavé barvy, dlouhé cca 10 mm. (Tedy podobně jako velké obilky Kamutu, čiliž největší obilky u běžně pěstovaného obilí. No nejsou nádherně nazelenalé? :-)

 

Klasy jsou středně dlouze osinaté a snadno se mlátí. Nerozpadají se, pouze se při mlácení olámou osiny, takže výmlat se pak dobře čistí.

Toto je ukázka z mé sklizně z roku 2015. Je vidět krásně typické ohnutí středně dlouze osinatých klasů. Obilky z části vykukují z plev (zde není moc vidět), jen jen vypadnout. Při vlhkém počasí dokonce mohou v klasech začít klíčit a rašit, čemuž se prý říká porůstání a žito je v tomto směru dost ochotné.

 

Pěstování ozimé formy (se kterou mám zkušenosti již od roku 2010-2011):

Jde o pravý ozim, tj. k tomu, aby začal tvořit stébla a klasy, potřebuje období nízkých teplot. Takže můžete zkusit dva termíny setí.
1) V létě - a nechat trsy pořádně narůst, hodně naodnožují, ale je riziko vyhnívání při teplé a vlhké zimě. Navíc bude žito zabírat plochu, kde by jinak šlo něco produkovat.
2) V září až začátkem října, kdy se normálně sejí ozimy. Ideálně po okopanině nebo jarním obilí (např. pšenici).

Na půdu není vyloženě náročné, ale vyžaduje přiměřeně vláhy a dostupných živin. Zvládá i těžké, vlhké půdy.

Sklizeň začátkem srpna, při teplém jaru a suchém létě je možná sklizeň již na konci července.

Pokud není vyloženě sucho a slunečno, doporučuji sklizené klasy (stejně jako u dalšího obilí) nechat doschnout a až poté se pustit do mlácení a čištění.

 

Pozor na námel! Vyskytuje se především u žita, ale napadá i jiné traviny.

Jde o houbu - paličkovice nachová, která přemění obilku v cosi černého a delšího, než jsou obilky. Pak to mírně trčí z klasu. Námel je jedovatý, takže jej v zrní ke konzumu rozhodně nechcete. Využívá se ve farmacii, známý je jako výchozí surovina pro výrobu LSD.