Bambusy

• Bashania quingchengshanensis (od r. 2016) - v kořenové zábraně, protože je velmi velmi rozbíhavý. Už je to hezké husté houští a letošní (2021) stébla již dosáhla odhadem 3metrové výšky. Průměr nejsilnějších stébel skoro 2 cm. Je velmi pružný a ohebný (je to takové "proutí"), takže mám u něj jakýsi "plot/oporu", jinak by se vnější stébla ohýbala pod vahou velkých listů daleko ven, kde by mi překážela. Uvnitř hustého trsu nerostou už ani kopřivy :-) Je to nejraněji rašící z mých bambusů - již v dubnu raší špičky nových stébel s chloupkatými pochvami. No a v roce 2022 asi podlezly zhyzomy pod kořenovou zábranou :-), tedy nějakých 50 - 60 cm hloubku, nebo to projely skrz, nevím, každopádně jsem našla výhony za kořenovou zábranou :-)
• Bashania fargesii (od r. 2016) - vzhledem k expanzivní povaze jsem jej původně nechtěla a místo ní jsem si v první fázi pořizovala tu předchozí Bashanii, která je (snad) kořenovou bariérou kontrolovatelná. Ale nakonec jsem si pro ni dojela, protože mě to k ní silně táhlo. Obdobně jako předchozí, menší sestřička, má i tato Bashanie dlouhá internodia (stéblo mezi kolénky) a nová stébla mají tmavě zelenou barvu se zajímavým šedavým mramorováním. Stébla jsou u obou druhů silnostěnná a listy velké. Tuto Bashanii mám vysazenou bez bariéry, avšak v místě s mizernou půdou (na bývalém poli zhutněném a odoraném až na téměř čistý oranžový jíl) a navíc tam v zimě není chráněná. Omrzají jí dost listy a dostává větrem zabrat. Přesto letos už vyrazila novými výhony za hranici původní vykopané jámy s lepší půdou. Tak uvidím, jak to bude dál. Letošní stébla mají již něco kolem 2,5 m a průměr nejsilnějších do 2 cm. Ale je nádherná a já ji miluji :-) Druhý nejraněší z mých bambusů, taktéž chloupkaté pochvy.
• Phyllostachys parvifolia (od r. 2016) - koupená sazenice byla dovoz, patrně z Německa (soudě dle cedulky). Rašívá (listy i výhonky) dost pozdě, a to až v červnu. Loni udělal 4 silná (prům. cca až 3 cm) a asi 2,5 m vysoká stébla, letos žádné, ale v roce 2019 také žádné stéblo neudělal (už jsem se bála, že je po něm - že si hryzci smlsli). Je na přímém slunci, což nesvědčí v předjaří lístkům a tento zatím řídký trs pak zpravidla přijde o většinu listů. S ohledem na údajné pomalé rozrůstání jej (zatím) nemám v kořenové bariéře. Lístky má světlé a drobné, zelená stábla na slunci postupně mění barvu na žlutavě zelinkavou. U nových stébel je hezký bílý pudrový proužek pod kolénky, který stárnutím mizí. Má mít jedlé výhonky nových stébel a jednu z nejtlustších tyčovin u nás, tak uvidíme časem :-)
• Phyllostachys bissetii (od r. 2019) - nahradil nejprve kvetením chřadnoucí a následně uhynulý Phyllostachys propinqua ´Li Yu Gan´ (z r. 2016). Loni udělal pár nových stébel, letos (tuším v květnu) již přes dvacet a výškově kolem 3 m, průměr max asi 1,5 cm. Nová stébla jsou zelená s pudrovými proužky pod kolénky, starší lehce žloutnou do žlutozelené a proužek mizí. Má větší lístky než P. parvifolia a zjevně byl dobrý nápad jej dát do prostoru vymezeného kořenovou bariérou, protože letošní výhony/stébla jsou už skoro na bariéře. Je tam spolu s B. quingchengshanensis (kterou jsem trochu krotila vylámáním některých nových špiček), patrně se co nevidět servou :-), ale hádám, že Bashanie udělá podrost a P. bissetii bude nucena dělat vysoká stébla. Uvidíme.
• Phyllostachys nigra (od r. 2020) - loni jsem si udělala radost touto kráskou - kombinace drobných zelených lístků (obdobně velkých jako P. parvifolia) a tmavých, skoro černých stébel mi učarovala. Nová stébla jsou zelená a do tmava se barví až postupně časem. Letos (2021) mi udělala 3 nová stébla (v červnu), zatím nízká a tenká. Nemám ji v kořenové bariéře, protože jsem vůbec zvědavá, jak to u mne bude dávat. Má jít o choulostivější druh, takže nyní jsem ráda, že dala zimu a ty nové výhonky mne vážně překvapily. K roku 2024 - chytla se dobře a vypadá pěkně. Není v kořenové zábraně, tak nevím, zda časem nebude potřeba.
• Phyllostachys atrovaginata (od 8/2021) - další výběžkatý, co by se neměl moc rozlézat. Má být podobný jako P. parvifolia, ale stébla mají růst kolměji, zatímco u P. Parvifolia jdou z trsu šikmo ven, pod úhlem. Mám 2 sazenice, přičemž jedna to málem nedala, protože ji podezřali hryzci. Ale zatím žije a snaží se.
• Fargesia sp. Jiuzhaigou 1 (od 8/2021) - něžný trsovitý bambus s barevnými stébly a drobnými lístky.
• Fargesia sp. Jiuzhaigou "Willumeit 9" (od 8/2021) - také trsovitý s jemnými lístky a zajímavě hnědě mramorovanými stébly. 
• Tehdy (8/2021) jsem si s těmi to také pořizovala Fargesia murieliae "Red Zebra", ale bohužel mi kořeny sezřali hryzci a o tento bambus jsem tak přišla.