Skleník stojí
Tak mi to nedalo. Pobořený skleník jsem opatrně dle návodu na sestavení (v opačném postupu :-) demontovala. Chvíli jsem přemýšlela, že jej znovu sestavím na stejném místě, ale s výztuhou té lehké hliníkové kostry třeba pomocí dřevěných hranolů. Však je tam srovnaný terén s robustní základnou z velkých betonových dlaždic, ke kterým byl přišroubovaný, aby neuletěl:-) Jenže každý rok po větším větru jsme stejně řešili nějaké vyfouklé šablony z komůrkového polykarbonátu (nebo jak se to jmenuje) a jejich krkolomné zpětné vracení do kostry.
Tak jsem se vydala na pouť po našem sice velkém, ale svahovitém pozemku. Cílem bylo najít vhodnější místo - tj. méně exponované větru. No jo, jenže všude svah, nebo dokonce stromy okolo (stín, padající větve) a hlavně s kořeny vespod, co si rády sáhnou pro vláhu a živiny do skleníku. A já chtěla mít skleník znovu co nejdříve v chodu pro předjarní pěstování (listové saláty, špenát, příprava sadby apod.).
Až jsem doputovala k asi jedinému v tuto chvíli vhodnému místu. Je hned u domu, kde je odkopaný svah zpevněný svahovými tvarovkami a nízkými dřevinami (skalník, drobné vrbičky). Upřímně - stahuje se sem voda a nyní po těch deštích tady i dokonce stojí - takže pro suchá léta jako stvořené :-) A hlavně - je zde rovina. Tak jsem nad tím dumala, rozměřovala a tak. Je to fousové a pár koleček hlíny na vyrovnání pro položení základového rámu to stejně chtělo. Také bylo nutné brutální vystříhání těch přesahujících dřevin. Pak jsem se mořila s opětovným sestavením, což byl fakt boj a místy jsem už používala slova obsahující písmena P a R a tak, s chutí věci držené v rukou zahodit hodně daleko a zbytek rozkopat. Což mi současně přišlo i komické toto v sobě sledovat, tyto emoce.
Nakonec se povedlo a skleník je sestaven, jen ve střeše mi chybí část jedné tabule, která byla spravovaná a tato část někam odlétla a já ji nenašla (asi někdo jiný ano a odnesl ji :-(
Nedávno jsem dokončila i "oživení". Na zem na vymulčování proti trávě jsem položila kartony (takové ty béžové lepenky zbavené lepicích pásek - nejlepší jsou od nábytku z IKEA :-). Na to jsem navážela a nanášela spousty koleček kompostu (náš vlastní - ale jistě s bohatou zásobou semínek plevelů :-). Obednila jsem si obvodové záhonky a cestička uprostřed má položené nášlapné dlaždice (stojí tam po deštích voda :-)
Mám už i zaseto - ředkvičky, špenát, letní zelí; zkusmo jsem nasázela část sazečky cibule (to zkouším poprvé do skleníku, tak uvidím), no a také z původního místa skleníku s krásným samovýsevem pestrobarevné směsi listových salátů jsem si vzala nějaké sazenice a do "nového" skleníku jsem si je nasázela.
Takže skleník je k dnešku již zase v provozu. Hurá! Hurá! Hurá! :-)