Bolest

• Myssová, Caroline: Anatomie ducha - krásně zde ukazuje sílu různých přesvědčení, která nám mohou život zlepšit a nebo také naopak. Velmi detailně se zde zabývá jednotlivými čakrami, a to právěže z tohoto úhlu pohledu. Navíc, což může být pro někoho zajímavé, je propojuje s kabalistickým stromem života a jeho sefirami a také systémem křesťanských svátostí.
• Kuby, Clemens: Mental healing - navzdory názvu je to v češtině. Jde o postup samoléčení, kde člověk přes techniku duševního psaní, a tak rozpomínání se, odhaluje příčiny potíží (nejen zdravotních, ale i vztahových, finančních a tak). Doporučuji, tedy mne to zaujalo. Přijde mi to jako zajímavá a účinná kombinace několika metod - a to kontemplace do podvědomí, autoregrese do minulosti současného života, případně je tak možné si i sáhnout do minulých životů, psaný rozhovor se svou duší či někým dalším, kdo se ujme odpovědí na otázky tázajícího se. Cítím zde i prvky systemických konstelací, a to především v části, kterou autor nazývá přepisováním minulosti. A asi by se našlo i něco dalšího. Zkoušela jsem na sobě a ... výrazné zlepšení dlouholetých bolestí hlavy. Chce si to však udělat na sebe čas a prostor a statečně jít do toho. :-)
• určitě něco k regresní terapii - ale já prošla kurzy, protože tohle se musí myslím zažít na vlastní kůži, jinak to člověk z pouhého čtení asi nepochopí s celou hloubkou prožitku

1. Cesta "náplasti" - zní to zjednodušeně a jde vskutku o ošetření klienta tak, že zmizí příznaky. Prostě mu ulevíme, pomůžeme. Jenže tu práci uděláme za něj, a tím mu můžeme brát příležitost to zvládnout vlastními silami a přijít na ten vzkaz, poučení, co mu bolest nesla. Přesto si myslím, že v určitých akutních případech, nebo kdy je to v daný moment již nad síly klienta, je toto možné použít. Řadím sem i techniky harmonizující, které jsou jistě fajn a lidem ulevují, ale zpravidla nezjišťují či nesdělují příčiny, které k potížím vedly. Je možné, že díky harmonizaci celé situace dojde i k odstranění příčin, a pak je to pro všechny zúčastněné jistě příjemné. Jak říkám, nezavrhuji to. Jen, pokud ke změně příčin nedojde, najdou si jinou cestu a nebo časem tu samou a s o to větší silou, aby na sebe opět upozornily.
2. Cesta "příčin" - tedy cesta, kdy klient sám či s pomocí terapeuta hledá příciny svých obtíží, problémů. No a je ochoten je vidět - i to někdy pomůže. Je ochoten si to, co nebylo prožito, ale bylo potlačeno, prožít - i to může stačit. No a někdy si potřebuje uvědomit širší souvislosti a pochopit je, skutečně hluboce, hlubokým prožitkem uvědomění pochopit, jak se to ve skutečnosti má či mělo. Případně s těmi zjištěnými příčinami něco dělat. Tato cesta je myslím na klienta mnohem náročnější, ale je-li správně a důkladně provedena, může vést k trvalému odstranění řešených obtíží. Schválně říkám "může vést", neboť jak jsem zjistila z vlastní zkušenosti bolestí hlavy, tak něco, co vypadá, že by mohlo mít jednu příčinu, tak jich má celou řadu. A je to jako to pověstné loupání cibule. Člověk to projde a odstraní jednu vrstvu - úleva, ale ne úplně. Tak jde a znova se noří a zjišťuje další příčinu a řeší ji - zase úleva, ale ... :-) a tak dále. Jak asi cítíte, tak tuto cestu v současnosti preferuji, i když i pro sebe někdy užívám i první cestu. Prostě dle situace. Ale u opakujících se obtíží mě to stejně časem dotlačí sebrat sílu a odvahu a ponořit se do hledání příčin. Je to bolestivé, je to nepříjemné, je to však velmi dobrodružné a odhaluje to mnohem více, než bychom čekali. Místy to může být i legrace. Dostává se nám tak poznání a pochopení celých kvant souvislostí, tedy tak vidíme i do dalších částí svého žití, ale i do své minulosti (místy i hodně daleko), a tím můžeme lépe chápat sami sebe, svůj život, své inklinace a tak. A mít se rádi se vším, co v nás je - a že je toho požehnaně :-)